První přátelák, první mistrák
Využili jsme odloženého utkání s béčkem Ohníče, které se muselo odložit z důvodu nezpůsobilého terénu, a domluvili si přátelské utkání s mužstvem Zabrušan. Jak máme celou sezonu problémy dostavit se v plném počtu na zápas, toto přátelské utkání nebylo výjimkou a dorazilo nás jen 9 statečných.
Jakoby to soupeř tušil a taky dorazil jen v devíti. Nicméně hřiště v Oseku je kratší, tak to vůbec nebylo na škodu. Utkání bylo opravdu otevřené, uběhlo jen pár minut a vedli jsme 3:0, nejdříve se po křídelní akci Karase prosadil střelou z první Štěpán. Následně dostal Míra skvostný pas přes celé hřiště, přesprintoval domácího obránce, nádhernou kličkou posadil brankáře a pohodlně zvýšil na 2:0. Následně se ze strany prokličkoval David, který ideální přihrávkou vybídnul Štěpána k druhému golovému zápisu.
Poté jsme úplně přestali hrát a soupeř nám z ničeho nic dal 5 golů, minimálně čtvrtý gol jde na vrub Michalovi, který tak nešťastně do míče máchnul, až mu skončil v síti. Druhý poločas jsme opět začali aktivně a nejprve po ne moc hezky zahraném rohovém kopu se k míči dostal Kuba Červ, který střelou z hranice vápna na vzdálenější tyč snížil na 4:5. Po další standardní situaci Luděk obalamutil celou obranu Zabrušan a přízemní přihrávkou vyzval Michala Hisema, který srovnal na 5:5.
Následně jsme začali opět chybovat a po penaltě, kterou vyrobil Zdeněk šlapákem na Vencu Tomana se Zabrušany dostali opět do vedení. Poté využili dalšího brejku a zvýšili vedení na 7:5. Hra se následně otevřela ještě více a po několika příležitostech snížil David Hisem na 7:6.
Poslední akci tohoto nádherného ofenzivního fotbalu měl na svědomí Michal Hisem, na kterého zvonila prázdná brána. Nicméně Michal se rozhodl to plnou silou napálit pánu Bohu do oken.
Sestava: Michal Tichý, Karas, Zdeněk Plotz, Míra Hisem, Luděk Naštický, Michal Hisem, Jakub Červ, Štěpán, David Hisem
První mistrovské utkání nás čekal neoblíbený soupeř z Kladrub. Sešli jsme se sotva v 11, tak jsme opět měli improvizovanou sestavu. Začátek byl opět náš, nejprve po přímém kopu Luďka míč usměrnil Kuba Červ balon mezi nohy hostujícího brankáře. O dvě minuty později Luďa vybídnul skvostnou přihrávkou na hraně ofsajdu číhajícímu Štěpánovi, který si nejprve vychutnal extrémně pomalé stoperské duo Kladrub a následně přehodil hostujícího brankáře.
Pak opět přišla naše bohorovnost a hosté z ničeho po odraženém míči ve vápně snížili na 2:1. Těsně před půlí srovnal z přímého kopu Molnár. Druhá půle se nám nepodařila, prakticky jsme se až na pár rohů nedostali na půli soupeře. Zato soupeř hrál líbivě, měl několik vyložených šancí a tři z nich proměnil a nakonec vyhrál 5:2.
Co je však třeba říci, že chlapci z Kladrub by si měli uvědomit, že fotbal je kontaktní sport a každý kontakt proto není faul a každý kontakt taky není prasárna. Po každém takovém kontaktu volat na sudího, ať to píská??? Je s podivem, že nedostali ani jednu kartu (obzvláště kapitán), protože přepálit soupeře zezadu asi tak v desáté vteřině je na okamžité vyloučení. Paradoxem je, že tento hráč při jakémkoliv kontaktu řve, jak kdyby ho přejela rolba. Když chceš rozdávat, nauč se i přijmout.
Vyprávět o hře tohoto hráče by mohl Michal Hisem, kterého také přejel a opět bez jakéhokoliv karetního trestu. A vyjádření jednoho z hostujících hráčů: „nemáš kličkovat a nedostaneš naloženo“ je také napováženou. Ono se taky dá přerušit soupeře takticky, například zatažení za dres a ne ho přepálit. Aneb na co hrát moderní fotbal, když můžeme hrát klasickou kopanou. Kdybych měl však vyzdvihnout někoho z týmu hostí, je to hráč s číslem 16 Miloslav Šafařík, který kromě fotbalových schopností, byl schopný po faulu přijít a omluvit se a nebylo vidět, že by si stěžoval u sudích.
Popřál bych Vám k postupu, abyste z okresu opět spadli, jak před pár lety.